Deníček Slavonice 8

Ačkoliv setkání začínalo ve čtvrtek (využili jsme prodlouženého víkendu), začali se první nedočkavci sjíždět již ve středu večer. Po letní výjimce jsme opět zabrali hotel Arkáda, který se otevřel pouze pro naši tvořivou společnost.

Čtvrtek 27. 10. 2011
první „oficiální“ den setkání Většina motalinek a jiných šikulek a šikulů se začala sjíždět kolem poledního a hned po radostném shledání mohli začít s prvními kurzy, které nám Slávka naplánovala. Jednalo se o malování hrnečků, tiskání triček či jiných textilií, hrnčířský kruh či první várka Keraplastu. Na rozjezd se jednalo hned o pěknou dávku kurzíku, do kterých jsme se hned radostně vrhli.

V 19,00 začalo tradiční „Kolečko“ – pod názvem něco na prsa + dobrovolná básnička + zápis nováčků. Sešlo se nás zde 36 + malý Fišárek. Ten už to byl popáte! Většina z nás jsme si už jako „staří známí“ jen řekli, co je u koho nového. Ale nováčky jsme pečlivě vyzpovídali. 
Nejvěrnější stálice slavonických srazů byly vyznamenané šerpou, tak hrdě pózovaly.
Užili jsme si kupu srandy, když jsme viděli, co si kdo připravil „něco na prsa“. Asi největší úspěch měla Heďa, která prohlásila: „Abych si mohla vyrobit něco na prsa, tak jsem si ty prsa musela nejprve udělat.“ Otevřela krásně upletený papírový košík a v něm měla marcipánová prsa. Sklidila veliký úspěch a obdiv.
Všimli jste si někdo košíku, ve kterém Hedina prsa byla?

Poslední den „svá putovní prsa“ vytáhla i Valko. Ta se nelíbila jen mužům, ale i ženám

Nesmím zapomenout ani na úžasné dárečky, které motalinky vyrobily pro ostatní a udělali jim tím velkou radost. Ještě jednou patří všem dík.

Po „Kolečku“ byla volná zábava. Jak jinak si ji představit, než že se diskutuje u rozpletených košíků nad novými vzory či vychytávkami. Ale nejen pletení z papíru se zde vyskytovalo, ale např. i pletení z vlny. Další úžasnou věcičku dovezla například Méďa. Pro změnu z papíru J. Jednalo se o hvězdičky z papírku od čajů, které šly krásně vyrobit i z vánočního balicího papíru. I Heďa ukázla, jak tvořit zase něco jiného - krásné kytičky, kterými nás všechny ozdobila.

I Fišarka dovezla novou věcičku – formy na slaměné hvězdičky. A samozřejmě hromadu vyrobených hvězdiček. Hned ve čtyřech barvách a snad každou s jiným vzorem. Kam na to ta holka chodí… Formu musela Mašlička hned zkusit vyrobit z vlnité lepenka. Jelikož se povedla, tak s Martinou již celý večer nedělaly nic jiného.

Pátek 28. 10. 2011

Hnedle ráno jsme s Janičkou Školaudyovou měli kurzík Fusingu. V létě byla tato technika úspěšná, tak jsme si ji museli zopakovat. Z mikrovlnné trouby jsme nedočkavě vytahovaly naše dílka. Opět vznikaly úžasné a často překvapivé šperky.  Každý si vytvořil několik špeků a měli jsme z nich opravu velkou radost. Kromě zapékání sklíček jsme si vyrobili pár šperku pomocí speciální pasty a korálků.

Mezitím některá děvčata pod vedením Janičky Karásové tkaly na stavu. Vlastně se tkalo celý den, souběžně s ostatními kurzy. I na stavu vznikaly krásné koberečky.

Sotva si Jana Školaudyová trochu odpočinula, tak tu bylo poledne a ona učila techniku zvanou Powertex. Vyzkoušeli si ji především ti, kteří neměli tu možnost v létě. Buď jsou ta děvčata tak šikovná, nebo Janička skvělá lektora… nebo obojí. Kromě ozdobných lahví, květináčů či obrázků se vyráběly i šperky.

Málo času, hodně kurzů. Tak by šlo asi nazvat naše setkání. Už od 16,00 nastupoval na řadu 2. díl Keraplastu. Vyřádili jsme se tu jako malé děti – vyválet placičku, přiložit krajku, přeložit hadříkem a vykrajovátkem získat výrobek. Šup a další. Dáša (Pavučinka) nám tuto techniku pomohla rozšířit díky formičkám na perník, které donesla a zapůjčila nám. Vznikali tím ještě krásnější dílka, než jsme čekali.

A už tu byl zase večer. Vše jsme poklidili, abychom mohli večer v klidu společně posedět a pobavit se u kouzelnické show, kterou si pro nás připravila Irenka. Ačkoliv to prý předvádí především dětem, tak jsme se super pobavili a občas i  smíchy málem potrhali. I Jarmilka-asistentka byla bezvadná pomocnice. Od Irenky jsme se však ještě dočkali skvělého pingvínovského vystoupení. To byl další nezapomenutelný zážitek.

Sobota 29. 10. 2011

Pěkně ráno v 8,00 nastoupila na řadu nová účastnice Kája a seznámila nás s technikou Babio. Pro všechny z nás se jednalo o úplně novou záležitost. Při této technice se používá suchá bavlněná směs, do které se přilévá voda a propracovává. Hmota se nanáší primárně na zeď, ale my ji nanášeli na napenetrovanou podložku. Hmotu jsme nejčastěji modelovali rukou, i když se dají použít i špachtle, vidličky či špejle. Hmota schne několik hodin a ž několik dnů, takže snad všichni jsme odjížděli ještě s mokrými díly. Hmota je recyklovatelná a obrázek si můžeme kdykoliv doplnit, či opravit. Ačkoliv to zprvu vypadalo jednoduše, strávili jsme hodně času nad tím, než jsme vytvořili něco, co se nám opravdu líbilo. I Jana Školaudyová se ve Slavonicích ocitla na straně, která se něco nového učí. A vypadalo to, že jí to baví. Ti, kdo si stihli udělat obrázek a měli čas a chuť, tak se pustili do výroby zvonečku, kterému jako základ sloužil vršek od PET-lahve.

V poledne jsme absolvovali kurz kukuřičného šustí, kde jsme se stihli naučit základní postupy při tvoření z tohoto materiálu. Ačkoliv nás bylo na tento kurz hodně, každá jsme jela jinou rychlostí, tak jsme stihli hned několik věcí – andělíčka, panenku, ovečku a ptáčka.

No, na betlém stále nemáme, ale výrobky byli podařené. A betlém si uděláme již na Vánoce :-D

Večer byl na programu gurmánský večer s PETREM STUPKOU – mistrem umění kuchařského. O tento program byl veliký zájem. Kromě nás, motalinek, se zde sešli i lidé ze Slavonic, až jsme se do restaurace hotelu Arkády nemohli vejít.

Pan Stupka nám sdělil užitečné informace, co se potravin či vaření samotného týče a následovala i ochutnávka jeho kulinářství. Ale musím podotknout, že měl i pomocníky z našich řad ;) Mňam, to jsme si pochutnali. Za pstruha a kapra na talíři od nás na oplátku dostal papírovou rybu. Jako každý jiný papírem nepolíbený človíček byl překvapený, co se z něj dá všechno udělat. Večer byl moc příjemný a my panu Stupkovi děkujeme.

Jako první jsme ochutnali vývar ze zeleniny se zázvorem, dále pstruha svinutého s bylinkami, podvázaného medovou vinnou esencí a salátem (1. obr.), pak kapří kroketu se špenátem s pšeničnou trhankou a sýrovým přelivem (3. obr.). Po malé přestávce následoval vepřový špalík plněný šunkou a slaninou s bramborovou lepenicí a křenovou omáčkou (2. obr.). A jako sladká tečka na závěr se podával jahelník s mákem, ovocnou omáčkou a mandlemi.
 
Neděle 30. 10. 2011

Ráno nastoupilo na řadu dokončování keraplastu – při kterém jsme již vyschnutou hmotu malování temperami či jinými barvičkami, které nám Kača donesla. Tuto barvu jsme následně stírali vlhkou houbičkou. I v této fázi nás překvapovalo, co nám nakonec z jednotlivých obrázků vylezlo.

A jak jinak, než že jsme ještě na poslední chvíli dokončovali i všechny ostatní nedodělané prácičky. Toto uteklo. I když jsme všichni moc šikovní (naše výrobky mluví skromně za nás, tak občas vypadáme, jako bychom spadli z Marsu…

Na naše fotoaparáty a focení sebe navzájem jsme už zvyklí. Fotíme se při všelijakých činnostech. Ale už si pomalu i zvykáme na profesionální fotografy, moderátory televizí či z rozhlasu. A tak i tentokrát nás někdo „vyšťoural“ a jsme v Jindřichohradeckém deníku (viz následující odkaz http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/ve-slavonicich-byla-k-vi...) a i v místních zprávách jsme se objevili (http://www.tv-vysocina.cz/index.php?page=2&datum=2011-11-03 18:10:00&vselect1=4812&jednotlive=1).

Ačkoliv jsme měli tentokrát setkání prodlouženo o jeden den svátku a o jednu hodinu posunu času, tak to bylo zase rychle pryč a my ještě nestihli to či ono. Ale smutnější bylo to, že jsme se začínali postupně loučit a odjíždět do svých domovů po celé České republice. Pardon Mio, i na Slovensko domů se jelo. Takto nějak loučení vypadala.

Velikánské díky patří naší Slávce, která nám toto setkání umožnila, všechno do posledního puntíku zorganizovala. A že to s tolika ženskými a pár mužskými neměla rozhodně jednoduché.  Slávinko, doufáme, že i přes veškerý shon, který na tomto srazu panoval, sis alespoň trochu odpočinula a vypnula z každodenních starostí.
 

Nakonec ještě společné fotečka (i když už někteří z nás byli odjetí).